Diskuzní fórum - Seznam komentářů

Milovice: pokus o sociologický portrét

Běžný člověk nechává svůj život plynout v kleštích toho, co by chtěl ([sladká] iluze) a toho, co má ([nepříjmená] skutečnost). Přirozeným výsledkem tlaku takovýchto kleští je frustrace, když iluze nenajde naplnění ve skutečnosti - pokud možno hned nebo v horším případě o deset až patnáct minut později. Reálně není možné dosáhnout takového naplnění, ať už chci po nepřítomných sousedech, aby podle síťového grafu na domovní nástěnce stírali chodbu nebo dostat k osobnímu užívání stříbrný služební passat tdi, který nezaslouženě získala moje méně schopná (ale laškovná) podřízená po firemním večírku a následných pěti panácích vodky v ředitelově bytě. A souvisí to s Milovicemi? Jistě!


 
2009 21.Leden 14:27 obyvatelka Milovic: (předchozí) Lituji, že mluvíte takhle o městě, kde jste pustili své kořeny. Musím Vám oponovat. Bydlím v Milovicích od roku 1994 a tudíž jsem měla možnost pozorovat rozvoj tohoto města. Řekla bych, že během posledních 10 let -město je k nepoznání. Osobně, když přijedu z Prahy do Milovic vychutnávám ticho a pohodu maloměsta. Co se týče školy, nemá pisatelka výše uvedeného příspěvku pravdu. Milovická škola má slušný úroveň. Skoro každá učitelka má vysokoškolské vzdělání a aprobaci na předmět, který vyučuje. O tom něco vím, tuhle školu navštěvovali moje děti.