První pravdivá reportáž o Milovcích
Ve vzduchu je cítit jaro. Stojím před zrenovovanou nádražní budovou v malém, avšak dynamicky se rozvíjejícím městě, uprotřed úrodných polabských rovin středočeského kraje. Kolem mě pozvolna nabírá rychlost nový a velmi pohodlný klimatizovaný vlak, ze kterého jsem před chvilkou vystoupila. Švihácky oblečený švitořivý průvodčí se usmívá z okna dveří a posuknem ruky mi kyne na viděnou. I přes odjíždějící soupravu slyším skřivana – tak je ten vlak tichý. Má mysl je omámena vlažnou dubnovou brízou a já na chvíli zapomínám, že tu nejsem na relaxačním wellness pobytu, ale kvůli práci. Ano, po sérii nelichotivých lživých článků konkurenčních listů jsem byla vyslána, abych uvedla věci na pravou míru a shlédla na tento středočeský zázrak zeleně a mládí realistickým pohledem...
|